Jaroslav Chmelař – Otázky a odpovědi k tématu HUDBA

Drazí přátelé, 
protože se začínají množit nejrůznější dotazy ohledně mé „hudební“ tvorby a věcí s tím souvisejících, rozhodl jsem se na některé otázky odpovědět, a to způsobem připomínajícím rozhovor. Pokud zde nenaleznete odpověď k něčemu konkrétnímu, pokusím se později odpovědi doplnit.Jaroslav ChmelařJAK JSI SE DOSTAL K HUDBĚ?
Už jsem to tady psal v článku Native Instruments. Chápu ale, že ho moc lidí nečetlo 🙂 Nikdy jsem se hudbě moc nevěnoval, ač dědeček kdysi hrával na housle a maminka zpívala za mlada v souboru, nějaký gen ve mně asi je a postupem času dal o sobě vědět, že chce být také užitečný 🙂
S příchodem článku 13 Evropské unie, který tak nějak pojednává o autorských právech, jsem se rozhodl, že si ke svým videím, která natáčím například na kole, budu hudební doprovod tvořit sám. Na podzim roku 2018 jsem koupil první kus techniky, a to midi kontroler Komplete Kontrol S49 Mk II od Native Instruments a začal poznávat nový svět.

NA JAKÉ NÁSTROJE HRAJEŠ A CO POUŽÍVÁŠ?
Tady musím ostudně konstatovat, že nehraji na žádný hudební nástroj. Jako mladý jsem se nedostal ani ke kytaře a mé pokusy improvizovaně ovládnout piáno Petrof se ukázaly jako liché 🙂 To víte, ve škole byl klavír zamčený, nikdo nám nic nepůjčil do ruky a také nás k ničemu nevedl. Vytvořit si tedy vztah k hudební tvorbě bylo opravdu těžké. Ve škole panovalo přikázání: „Nesahej na to, rozladíš to!“ Tak jsme se pod „křídlem“ schovávali a hráli čáru s „céčkama“.
Dnes je jiná doba. Dříve klavír či piáno představovaly obrovský finanční náklad pro rodinu a nesporně také velmi mnoho trpělivosti. Oba rodiče manuálně pracovali a dům postavili bez půjčky, takže na nějaké radosti peníze moc nebyly, natož na hudební nástroj. Dnes si pětioktávové (61 kláves) piáno pořídíte za několik tisícovek a můžete cvičit se zvukem na sluchátka. Když vám to nejde, nebudete s tím nikoho rozčilovat. 
Jak už jsem zmínil, používám čtyřoktávový (49 kláves) midi kontroler Komplete Kontrol S49 Mk II od Native Instruments s polovyváženou klaviaturou Fatar. Pro velikost midi kontroleru rozhodovaly především prostorové možnosti. Zalíbil se mi ale i svými hudebními možnostmi, nízkou cenou a především paketem hudební knihovny, pluginů a software. Chtěl jsem svoji tvorbu nějak zaznamenat pro použití ve videu, a tak bylo velkým plusem, že při nákupu dostanete možnost používat hned dva DAW programy. Jedním z nich je program Maschine a druhý Ableton. Já používám pouze Maschine a myslím, že pro to, co tvořím, mi naprosto vyhovuje. Je plně sladěný s midi kontrolerem a nemám důvod používat něco jiného. 
Později jsem ke kontroleru pořídil dva pedály Sustain a Expression, abych rozšířil jeho možnosti, protože přece jen má člověk pouze dvě ruce 🙂

JAKÝ STYL HUDBY VLASTNĚ TVOŘÍŠ A KDE JI MŮŽEME SLYŠET?
Tak to bych také rád věděl 😀 Když někdo bude vědět, kam to spadá, budu rád, když mi to sdělí, protože já to prostě nevím. Nejsem nijak stylově vyhraněný. Především tvořím doprovodné křoví ke svým videím, ale v globále se dá říct, že jde o elektronickou hudbu. Moji tvorbu lze slyšet jak zde na stránkách, tak na mém youtube kanále. Některé surové věci dávám jen na svůj osobní facebook. Jednu skladbu mám i na soundcloudu, ale když k ní nevidíte video, moc vám to neřekne. Hudbu exportuji do souboru wav, a to v drtivé většině 24 bit / 48kHz. Někdy jdu do 96 kHz 🙂

JAK PŘICHÁZÍŠ K NÁPADŮM? CO TĚ INSPIRUJE?
Nápady se objevují různě. To je těžké říct. Prostě sednu ke klávesám a vybírám nástroj, se kterým chci vytvořit motiv a pak postupně hudbu formuji dalšími nástroji. Někdy se ale stane, že vytvořím pattern a u třetího zjistím, že se mi ten první vůbec nehodí a jsem melodicky někde jinde, a tak ten první smažu. Vše tvořím za pochodu. Dopředu nic naplánováno nemám a obvykle na tom nestrávím víc než pět hodin. Když to není v kuse hotové a schází opravdu jen detaily na dodělání, pak se mi k tomu špatně vrací. Mám toho nedodělaného docela dost a většinou to ztroskotá na pokračování a rozvíjení melodie, a tak mohu alespoň tvrdit, že sázím na jednoduchost a otřepanost 😀
Inspirace…hmm. Dříve to byli velcí autoři, ale poslední rok je pro mě takovým malým motorem vlastní tvorba. S odstupem času poslouchám něco staršího a celkem se divím, že je to moje 😀 Zkrátka mne to pohání dál, protože když to šlo jednou, musí to jít i podruhé a to nemyslím, že by to bylo tak dobré, ale že je to vlastní. 
Jinak největší inspirací je pro mě příroda. 

JAK VYPADÁ TVOJE STUDIO A CO V NĚM POUŽÍVÁŠ?
Nemám žádné studio. Mám pouze hudební koutek 🙂 Dnes každý mluví o studiu, pokud dokáže vytvořit a zaznamenat tón, ale to jde i s mobilem. Studio má dle mého určité atributy a parametry, bez kterých se o studiu nedá hovořit, a to já rozhodně nesplňuji ani z deseti procent. 
Nicméně můj hudební koutek je v ložnici u postele a rozkládá se na velice malém prostoru, a to 1443 x 950 mm (jestli si ty rozměry pamatuji správně), kam se musí vlézt naprosto všechno včetně mě. Takže prostor je to více než malý a ani proto jsem neuvažoval o tzv. monitorech, čili o reproduktorech, které reprodukují co nejpřesněji to, na čem pracujete. U rodičů mám Xaviany XN-125, které potřebují být 60 cm od stěny, což tady v paneláku je zcela nemožné.
Základ koutku tvoří pevný stojan na klávesy Soundking ve tvaru X s nosností 25 kg. Na něm je deska z lamina, která je třetím bodem opřená o bývalý noční stolek, na kterém je nyní můj starý CD přehrávač Denon DCD – 725 a zvukové rozhraní (zvukovka) Audio 6 MkII od Native Instruments. Na desce je midi kontroler Komplete Kontrol S49 MkII a pár centimetrů vpravo notebook Predator. Pak už jen mikrofon M-Audio Uber Mic, stolní lampa a satelitní reproduktory soustavy Bose Companion 50. Subwoofer je dole na zemi. Pedál sustain vlevo a pedál expression vpravo. Před stolem mám malou otočnou stoličku s kolečky a výškovým nastavením. Nic s opěrkou sem ale nevleze. Regulace výšky posedu je pro mě důležitá, protože u kláves potřebuji sedět výš a u notebooku zase postačí sedět níž. Také ji občas používám jako odkladiště hrnku nebo talířku, takže mimo jiné supluje funkci přesunutého nočního stolku 🙂Můj hudební koutekTo v podstatě tvoří můj hudební koutek. Je tam tak málo místa, že když chci zavřít notebook, musím posunout reproduktor i když satelitek zabírá na stole opravdu minimum místa. Nicméně do všech USB portů se dostanu a notebook není omezen v chlazení, takže „spokojenost“ 🙂

MÁŠ NĚJAK SVŮJ HUDEBNÍ KOUTEK IZOLOVANÝ AKUSTICKOU PĚNOU NEBO NĚČÍM PODOBNÝM?
Tady je třeba si uvědomit, že se jedná o malý prostor v ložnici, což je místo, kde žijeme. Všechny ostatní prostory jsou obydleny 🙂 Byť jsem vybíral pěkné barevné vzory akustické pěny, pořád to ložnici degraduje na „pracovnu“. Takže jsem od této myšlenky upustil. Místnost je členitá a s mnoha předměty, které odrazy eliminují a s jednou milisekundou odrazu se přežít dá 🙂 Přece jen, nejsem profesionál.
Nicméně úplně jsem tuto myšlenku neopustil a nyní mi k technice přibyla akustická clona Tascam TM-AR1 spolu s POP filtrem Tascam TM-AG1, což jsou asi jediné dílčí součásti utlumení, které opravdu potřebuji 🙂 
Sice se jedná o, jak bych řekl, „sviňsky drahou“ akustickou clonu, především jde ale o skladnost, a protože nemohu mít stojan s clonou pořád na jednom místě v místnosti, musím ty věci zkrátka složit a uklidit, což tato clona bezezbytku splňuje a také provedením, zejména pak montáží na stojan, je oproti jiným clonám s poloviční cenou kdesi jinde. Abych toto  mohl  používat,  zabere  mi  sestavení  11 minut.Akustická clona Tascam TR-AR1 a mikrofon M-Audio Uber Mic s POP filtrem Tascam TM-AG1

O TOM, ŽE NEPOUŽÍVÁŠ MONITORY Z PROSTOROVÝCH DŮVODŮ JSME SI JIŽ ŘEKLI, JAK TEDY TVOŘÍŠ MIX?
Používám nejčastěji sluchátka. Je to pro mě nejdostupnější a nejpřesnější nástroj v současné době. Jednak tím nikoho neruším, a pak to má nesporné výhody při nastavování stereováhy. Nejsou to ani studiová sluchátka. Jsou poslechová a jedná se o Sony WH-1000M3
Pak si ještě pochopitelně hudbu poslechnu na několika dalších zařízeních. Mně třeba docela vadí tvrzení, že pro tvorbu hudby musí člověk mít to či ono, že třeba bez monitorů to nejde. Takové řeči pocházejí z dob minulých, kdy studiová sluchátka stála za „kočičinec“ s nulovou prostorovostí a přednesem zvuku z digitálek 😉 Dnes vám sluchátka podají zvuk 360° čili můžete definovat celý prostor.
Je třeba si uvědomit, pro jakou cílovou skupinu člověk hudbu tvoří. Tedy jestli ne úplně pro sebe 🙂
Pokud někdo tvoří techno, jeho cílová skupina bude poslouchat na mobilu, na peckách, monofonním bluetooth reproduktoru. Drtivá většina posluchačů neprolomí třicetitisícovou hranici (hovoříme-li o audiotechnice, nikoliv ceně za mobil) za techniku pro poslech takové hudby. Tedy reprosoustava, zesilovač atp. Podobné je to u veškeré elektronické hudby. Zkrátka se to bude poslouchat na „křápech“ a tam by to mělo znít alespoň dobře 🙂
Pokud někdo tvoří akustickou hudbu, je lepší mix nechat na zkušených profesionálech, kteří tomu rozumí nejlépe, než se s tím doma trápit. Tam se totiž dá očekávat, že posluchač dá třicítku jen za reprosoustavy 🙂 Veškerá nedokonalost pak snadno vypluje na povrch.

VZPOMNĚL JSI MIKROFON M-AUDIO UBER MIC. NA CO HO POUŽÍVÁŠ A NEUVAŽUJEŠ O NĚČEM LEPŠÍM?
Ano, mám už tento mikrofon delší dobu a nejenom podle mě se jedná o jeden z vůbec nejlepších kondenzátorových USB mikrofonů za skvělou cenu. Je dokonce levnější než zmiňovaná akustická clona 😀
To využití je široké. Především je to mikrofon, který ač je velice citlivý, nepotřebuje pro mluvené slovo POP filtr, což je jeho nesporná výhoda. U levných věcí je potřeba nenechat se zlákat čísly. Všichni uvádějí v nižší cenové kategorii 20 Hz – 20 kHz a ze 100% to není pravda. Ovšem čísla prodávají. Když se podíváte na profesionální techniku, jsou uvedeny skutečné hodnoty. Třeba Uber Mic 30 Hz – 20 KHz jsou čísla, která zní mnohem reálněji, ovšem vy si raději koupíte za stejnou cenu zařízení, kde je uvedeno 20 Hz – 20 kHz, nebo ne? Někteří jsou odvážnější a uvádí výšky až do 22 kHz 😀 Proto říkám, nenechte se oblbnout čísly. 
Zatím jsem si do hudby nahrával nějaké zvuky. Tedy hlas, či zvuky vytvořené ústy. Chystám se na nějaké vokály pro podbarvení a jako použití dalšího nástroje (proto ta akustická clona) a také si rád pískám, což už jsem i aplikoval do poslední skladby. Pro samotné pískání je ale lepší POP filtr použít a nebo změnit při nahrávání směr proudění vzduchu, což jsem v první fázi musel udělat a doladil jsem to HP2 filtrem v programu Maschine. V plánu mám i nějaké nahrávání v přírodě a jsem moc zvědavý, jak si s tím Uber Mic poradí. 
Prozatím lepší pořizovat neplánuji. Ačkoliv si myslím, že ze všech „hudebních“ nástrojů je hlasový aparát ten, kterým z mého pohledu a mezi mými schopnostmi vládnu nejlépe, bez toho, aniž bych si jakýkoliv um namlouval, mikrofon mne prozatím nijak nelimituje a vhledem k tomu, že jde o pouhé hobby, nevidím při svém umu v dohledné době potřebu pořizovat kvalitnější zařízení. Okomentoval bych to slovy „lepší mikrofon z vás zpěváka neudělá“. Jediná slabina tohoto mikrofonu je maximální možná kvalita 16 bit, 48 kHz. Pokud se ale osvědčí nahrávky, pak nemohu vyloučit, že přejdu z USB na fantomové napájení, protože na ty vokály rozhodně nebudu sám 😉

POUŽÍVÁŠ PRESSETY? (Přednastavené volby)
V podstatě z nich vycházím. Někdy modeluji zvuk jinými nástroji, kterých si v hudbě ani nevšimnete, ale zní to prostě jinak. Někdy je dělat u nástroje jakoukoli změnu marnost. Pokud je nástroj kvalitně nasamplovaný, a to u Native Instruments zcela jistě je, bylo by škoda zvuk jakkoliv „degradovat“, abych pak měl pocit, že jsem to dělal já, ale nebude to znít tak dobře. Někdy měním výraz nástroje, jindy stereováhu a hlasitost, ale téměř pokaždé vše 🙂

KOPÍRUJEŠ NĚKOHO? JAK JSI SI JISTÝ, ŽE JSI TO VYMYSLEL TY?
Vědomě nikoho nekopíruji. Jako že bych něco slyšel a řekl si, tohle si zahraji a nebo vložím do své skladby, to myslím s mými omezenými schopnostmi nehrozí 🙂 Jistý si ale člověk nemůže být nikdy. Za život jsem slyšel tisíce skladeb a že by se něco nemohlo objevit, byť jen podobného, vyloučit nemohu. Na druhou stranu v práci mne napadne melodie a za půl hodiny už si ji nepamatuji. Ani první nástřel, protože se musím soustředit na něco jiného a prostě to zapomenu. Těžko si tak vzpomenu na cizí tvorbu, abych ji do mrtě zkopíroval. Čili, pokud je nějaká podobnost, je čistě náhodná a neúmyslná. 

CO SI MYSLÍŠ O OSTATNÍCH PRODUCENTECH?
O ostatních čeho to? Víte, dnes se producentem nazývá kdekdo a je to pak velmi nepřehledné, kdo co vlastně dělá a jestli vůbec. Člověk, který vytvoří jednu skladbu a hned si říká producent. Myslím, že je to znevážení těch, kteří opravdu něco tvoří a jsou za nimi výsledky. Takže se neodvažuji takto se nazývat. Samozřejmě rád si poslechnu tvorbu podobně zaměřených jednotlivců. Někteří mají velký potenciál a je obdivuhodné, co všechno dokáží a přitom za svoji práci nejsou nijak honorováni a ještě do toho vkládají nemalé prostředky. Třeba už jen hodiny ve studiích, práce na mixu.. Nakonec z toho nemají víc, než jen obrovskou radost, když si to poslechne třeba 100 lidí. O to větší mají můj obdiv, že to všechno dělají jen pro radost sobě a ostatních. 
Začlení do své hudby nejenom živé nástroje, ale také zpěv, a přitom všem je to jen hobby a já hluboce smekám před těmito lidmi.

KDY VYDÁŠ NĚJAKÉ CD?
Vím, že tato otázka je položena jen jako vtip a snaha mne „zesměšnit“, ale já se z toho hloupě rozhodně necítím. Do něčeho takového se pouštět nebudu. Mé „křovisko“, které tvořím a které by se vzdáleně dalo přirovnat spíše k „soundtracku“, než hudba k tanci a poslechu, nedokáže zaujmout ani na facebooku, ani na youtube. Jak velká by byla asi kupní síla pro takové CD? 😀
Každá tvorba potřebuje, aby se prodávala, pořádné PR. Pokud máte pořádně silné PR a ještě se o tom slovem zmíní někdo vážený v patřičných kruzích, nebude pak nikdo, kdo by to zpochybnil a prodáte jakoukoliv „sračku“…

PROČ NEMÁŠ ŽÁDNÉ UMĚLECKÉ JMÉNO?
Jednoduše proto, že nejsem umělec. Umělec je od slova „umět“ a je až s podivem, kdo všechno se neostýchá nazývat sám sebe umělcem 😀 Takové označení si člověk musí zasloužit a ne si je přivlastnit.
Umělecké jméno je značkou. Ta se dá lehce změnit, pokud značka utrpí nějakou újmu. Třeba když nějaká firma dluží peníze a tak nějak nehodlá svým závazkům dostát, pak založí novou firmu s novým jménem a jede se vesele dál. Jiné jméno, stejné ksichty. Osobně si myslím, že spousta lidí si zakládá „umělecké jméno“ bez toho, aniž by cokoliv dokázali jenom proto, že se stydí pod svou práci podepsat nebo už jen proto, že zní velice honosně a dává jim pocit být někým, kým nejsou. Používají se přívlastky Records, Music, DJ a podobně.
Hezky je to také vidět na sociálních sítích, kde lidé reagují pod nic neříkajícími pseudonymy jenom proto, že nechtějí na sebe brát za své výroky odpovědnost. Podepsat se zkrátka nechce nikdo. 

KTERÁ Z TVÝCH SKLADEB SE TI POVEDLA NEJVÍCE?
To je těžké říct. Jsou to v podstatě takové kolovrátky. Mají společné prvky, protože v zásadě tvořím osmi barové patterny. Někdy ale použiji i mnohem delší.
Člověk má občas tendenci něco vylepšovat, ale obvykle je ten efekt zcela opačný a mám vyzkoušeno, že pokud se vyloženě nejedná o nějaký detail, který narušuje harmonii celého spektra, tak pokud se ti to líbí na první dobrou, nech to tak. Ze skladeb bych asi jednu z mého pohledu nejzajímavější vypíchl a tou je skladba Poklidná. Je z mých začátků, i když já jsem na začátku pořád 🙂 Ve finále tento zvukový koncept obsahuje čtyři na sobě nezávislé melodie, které tvoří zajímavý hudební celek a mne samého překvapilo, jak mi to pěkně vyšlo 🙂 Posluchač se může soustředit na kteroukoli z těch čtyř jednoduchých melodií nebo nechá celek plynout. To je na něm.
Naproti tomu skladba Predator, která má co do činění s mým notebookem, je postavena v základu na pouhých dvou tónech a přidáním mnohých dalších hudebních prvků z toho vyšla vcelku zajímavá skladba.

CO POSLOUCHÁŠ NEJRADĚJI A CO TI NAOPAK VADÍ?
Asi nejčastěji poslouchám v poslední době Tidal music ve formátu 360° audio, ale kolikrát jsem překvapen, co to ti autoři tam dávají a já někdy odpinknu i několik skladeb za sebou, než narazím na něco, u čeho se dá obědvat 🙂 Víc to rozvádět nechci, ale občas je to úplná příšernost a člověka až zamrzí, že za tohle má dávat 149 Kč měsíčně. Rád také poslouchám na soundcloudu.com, a to ať už mé oblíbené autory nebo hudbu nechám jen tak plynout. Je tam překvapivě poměrně vysoká autorská kvalita. Když je nálada na poslech, rád poslouchám amatérské autorské projekty. Máme u nás řadu skvělých a neprávem opomíjených autorů, kteří umí od textu přes hudbu až po zpěv vytvořit vše na koleně a zní to naprosto skvěle. Naproti tomu přijde namachrovaný frajírek. Text sračka, hudba falešná jak pětikoruna, ale je to vskutku umělec. 😀 Inu není umění jako umění. Někdy si jen tak pustím 90. léta při psaní. Teď mi ale zase hraje soundcloud 🙂
Co mi vadí? Například to, že je dávno pryč doba, kdy jsme měli MP3 přehrávače s pamětí pár set Mb a všechny obchody s muzikou pořád prodávají MP3 s nízkou kvalitou, přičemž je k dispozici 24 bit formát. S pamětí v zařízeních problém není, s rychlostí streamu taky ne.
Je to jako by se prodávaly videorekordéry na kazety, když máme 4K televize. I DVD je dnes už pasé. Chce to přijít s 24 bitovým hudebním formátem na trh. 16 bit, 44 kHz je zkrátka na konci své éry. Stejně jako skončily šestnáctibitové počítače.

Děkuji za přečtení či zhlédnutí, komentář, lajk či sdílení. Vážím si toho...

2 thoughts on “Jaroslav Chmelař – Otázky a odpovědi k tématu HUDBA

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Trocha počítání ;-) Prosím doplňte... *