28.05.06 v 12:14 - Využil jsem pěkného deštivého počasí a zajel si po práci na štěrk. Teplota vzduchu 17 - 18°C. Teplota vody max : 17°C a minimálně 10°C. Viditelnost z hladiny 5 m a u dna sotva metr. Pohyboval jsem se ze sektoru A7, A6, B6, B5. Ponor trval 33 minut a použitá směs činila 750 l vzduchu. Maximální dosažená hloubka 8,8 m. Nejprve to vypadalo dobře. Na mělčině jsem obeplul nějakou větev a pomalu jsem klesal podél dna. Dole viditelnost nestála za nic, snad jen nad kolonií sláviček bylo dobře tak na 2,5 m vidět. V nových ponožkách bylo teploučko. Pod osmým metrem už bylo mnohem méně světla, ale to měly nejspíš na svědomí mraky jenž se rozprostíraly po obloze. Ryby jsem bohužel nepotkal, tak snad příště. Na příjezdové cestě je třeba se vyhnout šnekům a četným jámám zamaskovanými vodou. Měl to být ponor trochu treninkový, ale byl jsem rád, že jsem se trochu rozpotápěl.

04.07.05 v 20:50 - Rozhodl jsem se udělat si noční ponůrek, protože jsem chtěl využít svítilnu, kterou jsem nedávno pořídil. Ze sektoru A4, jsem proplul velmi slušnou viditelností do B4. S přibývající hloubkou se však viditelnost horšila a až na vzácné případy pod 5,5 m byla "mlha" pokračoval jsem do sektoru B5 a pak do B6, kde jsem se musel kvůli spletitosti vlasců místních rybářů vynořit. Tím jsem ponor ukončil. Asi dvě minuty jsem se zbavoval vlasce a bez újmy jak mojí, tak rybařova náčiní jsem se ho zbavil. Ponor trval 34 minut. Maximální hloubka 7,6 m. Viditelnost vertikálně 5 až 5,5 m. Horizontálně 0 až 4 m. Celková spotřeba 765 l. Což je trošku víc než obvykle. Možná proto že to byl sólo ponor, nebo noční ? K vidění úhoři, kapr, candátci a jiné drobné rybky.

05.05.05 v 08:00 - Vyrazili jsme s buddym na štěrkoviště, kde jsme si dali dva ponory. Jeden byl tak fajn na odzkoušení mého prvního stupně DS4 ve volné vodě. Další jsem se procvičoval v navigaci. Viditelnost byla opravdu zlá. Když někde bylo vidět na dva metry, tak to bylo fajn. Jinak v podstatě do jednoho metru. První ponor : v sektorech B1, B2, B3, C1, D1 a D2, který trval 52 minut a spotřeboval jsem 900 litrů vzduchu. Maximální hloubka 5,2 m. Druhý ponor : byl v sektorech D2, C2, C1, B3 a A3. Délka ponoru 37 minut a spotřeba byla 630 litrů vzduchu. Maximální hloubka 7,1 m. Pod vodou se hodila i tabulka na ruce, kde mi buddy napsal, jak chce dál pokračovat. Viděli jsme nějakou tu štiku a také líny a jiné ryby. Některé také uhynulé...Hladina je nad normálem cca 40 cm. Takže v nejhlubším místě je něco málo přes 8 metrů.

27.09.04 v 12:59 - Kamarád nemohl jet, protože měl nějakou práci. Tak jsem k němu zajel vyzvednout flašku a rozhodl se svůj nový Vytec vyzkoušet při sólo ponoru. Vyrazil jsem od něj po chvilce odpočinku a zamířil ke své oblíbené zátoce. Musel jsem si ale chvilku odpočinout, protože jenom k němu je to bezmála 10 Km a pak ještě cesta na štěrkoviště. Slunce vylezlo a začalo být příjemně teplo, ale já se neměl radovat :-) Při schovávání vozíku za křoví jsem ulomil trojúhelníkovou odrazku :-) Na dojetí jsem ji slepil alespoň lepící páskou. Snesl jsem dolů věci a koukám, že jsem doma nechal klíče v zámku. Nemohu tak zamknout kolo k vozíku a ani zámky na báglu :-( To mě fakt dožralo. Už jsem byl oblečený. Vše na rukou, jen počítač scházel. Dotahuju pásek vesměs displejem na vnitřní stranu ruky. Už to skoro mám a najednou frnk a osička ( v hodinářské terminologii správně nazývána "Stěžejka" ) na kratší straně pásku opustila své místo ( na té delší mám gumicuk ). Tak to mě vůbec nepotěšilo. ( Zrejmě chybně nasazena výrobcem ). Přemýšlel jsem kam mohla letět. Ani nevím jak dlouho jsem ji hledal, ale našel :-) Byla nepoškozená ve vodě cca 3 cm a zapíchnutá ve dně. Byl jsem moc rád. Tak jsem znovu sundal buzolu a pravou rukavici a vše dal do pořádku. Tentokrát jsem byl ještě jemnější. Pak už vše bylo jak má být. Vydal jsem se na okružní jízdu. Přes kopce a doliny, dělal já dole kraviny. Původně jsem se chtěl věnovat tréninku, ale protože do masky, kterou jsem nedávno koupil z druhé ruky nechutně přitékala voda netěsným rámečkem, tak jsem se na to vykašlal. Parťák mně sice upozorňoval na malou prasklinku, ale já myslel že to nebude tak hektické. Přítéká tam jinudy. Podobá se to zaplavování plavební komory...Další problémy jsem nezjistil. V hloubce 2,4 m jsem pozoroval malé rybičky a dvě štiky, které si na ně dělali zálusk a ta menší dlouho neváhala a vyrazila k cíli. Maximální hloubka 7 m. Viditelnost hladina 3 m v hloubce 3 m. Teplota vody 15°C Teplota vzduchu 16°C . Délka ponoru 53 min. V.M. : 914,5 l. Nyní už počítač jistím dvěma gumicuky namísto jednoho. Jen pro jistotu...

12.08.04 v 06:20 - Nastavil jsem si rádio na 4:15. Vstávat se mi ale nechtělo. Venku byla ještě tma. Nachystal jsem si věci na vozík a něco málo snědl. Vyrazil jsem o deset minut později a tudíž můj příjezd na lokalitu byl zpožděn. V 5:40 jsem byl na místě. Kolega se už chystal oblékat. Nějak jsem se nemohl nasoukat a ještě horší bylo připevňování několika dalších věcí na ruce. Tradiční maturita byla s kompasem :-) K tomu se mi přidaly problémy s hodinkama ( nechtěly držet na ruce ). Nakonec si však daly říct :-) Dnes jsem si vzal i tabulku na ruku kvůli poznámkám a vyplatilo se. Kolega už byl ve vodě někde ve staré části. Tak jsem se zanořil a po krátké chvíli zjistil, že je viditelnost na pytel. Po hladině jsem se přesunul na podle mně lepší místo. Tam jsem sebou fláknul dolů a opravdu to bylo o poznání lepší. Viditelnost něco přes metr, místy až dva. Pokračoval jsem určeným směrem. Po krátké chvíli na mně parťák bliknul světlem. Proplavali jsme průplavem, kolem kamene a vany. Při potápění později jsme nějakou dobu sledovali rybičky, které kolem nás proplouvaly. Nechybělo ani několik dravců. Dělal jsem si poznámky. Později jsme se pod vodou přesunuli na místo, jenž by šlo v tuto chvíli nazvat akváriem. Prve jsme jej nemohli najít a tak parťák navrhnul že se mrknem z hladiny. Viditelnost však byla mizerná. Ovšem jeho dlouholeté zkušenosti a orientace jsou předností a tak po kratičké chvilce místo našel. Bylo to tam super. Co se týče ryb, tak můj dosavadně nejsilnější zážitek. To se jen tak nepodaří. Ono si přivstat se někdy opravdu vyplatí. Snad bych si dovolil přirovnat toto místo v danou chvíli ( tedy moment naší návštěvy ) k akváriu v Hradci Králové a snad ani nebudu přehánět. Místo kde se to životem jen hemží a snad to tak i zůstane. Proto po mě nechtějte vědět kde to je, protože sám ho neumím určit ( nedíval jsem se kde jsme ). Navíc zítra to může být úpně jinak. Zdrželi jsme se velmi dlouho a tak jsem si tu a tam prohodil 2St a pozoroval okolí. Pak jsme pokračovali opět přes místo kde na pěti metrech bylo vidět pět metrů :-) Parťák trefil přesně tam kam chtěl. Protože jsme se drželi blízko sebe na hranici viditelnosti, nebylo možné při plavání použít žabáka. Plavali jsme však dost vysoko ( cca 2 - 3 m nad dnem ). Tam totiž bylo ještě slušně vidět. Chtěli jsme ještě nahlídnout na kapry, ale rostlinky jsou pryč. V takové vodě asi mají málo světla. Když jsme se pak vrátili do staré části. Mrkli jsme na několik míst na šnorchla nebo na vzduch. Pak jsem si podplaval pod konstrukcí, kde bylo kdysi čerpadlo. Z vody jsem vylezl po třech hodinách a 35 minutách. Na břehu jsem zjistil, že jsem si doma zapoměl svačinu :-( Jsem však moc rád, že mi kolega vzal flašku na lokalitu i zpět autem. Bez něj by to bylo ještě náročnější, takže díky. (J). Teplota vody 18°C - 21°C, Vidielnost do 4 m hloubky do dvou metrů, běžně asi metr. Délka pobytu ve vodě 215 min z toho pod hladinou 135 min. V.M. : 1860 l. ( Moje dosavaď nejmenší spotřeba. Spořit se vyplatilo. )

10.05.04 v 08:35 - Pondělní ráno jsme se po předešlé domluvě sešli na štěrkovišti ve staré části. Vypadalo to na hezké ráno, naplněné sluncem a tak jsem si ani baterku nevzal do vody na přisvícení do kdejaké škvíry. Voda se ze břehu zdála křišťálově čistá. Opak však byl pravdou. Vidět bylo skvěle pouze do 3 maximálně 4 metrů, kde se viditelnost velmi výrazně horšila až na nulu. Pozitivní bylo, že začalo růst spousta rostlinek, které se vypínají až z hloubky čtyř metrů. Potkal jsem malou štičku, okouny, líny a kdejaké malé rybky. Zato kolegovi se dnes nějak vyhýbaly. Propluli jsme celou starou část, kde se to rostlinkami začíná jen hemžit a někdy jsem si připadal, jako když proplouvám prosluněným chaluhovým lesem s malinkými rybkami, které mně doprovázely :-) Bohužel ale nic většího. Po několika hodinách se počasí začalo zhoršovat a spadlo pár kapek. Vraceli jsme se na místo zanoření a po cestě jsme se snažili postavit jednu pneumatiku, ale bohužel to nešlo. Byla hodně těžká, plná bláta. I s rukama po loket zabořenými v bahně a koleny zarytými ve dně jsme ji nemohli zvednout :-( Byla by to fajn atrakce pro rybičky, ale nevzdáváme se. Pochopitelně náš úmysl byl natočit ji tak, aby ji žádný rybář nezaseknul. Ovšem i to nelze vyloučit. O tom že je všechno možné, vypovýdají tiše vysící krmítka pro ryby na drátech vysokého napětí... Po třech hodinách a patnácti minutách jsme konečně vylezli z vody. Spousta přesunů, šnorchlování a cca 50 minut potápění mně přišlo na cca 1050 litrů vzduchu ještě z dovozu ze Slovenska :-) Teplota vody mezi 12 - 15°C a viditelnost 3 m ( místy 4 m ) a dole 1 m až nula.

18.04.04 v 12:10 - Po domluvě jsme se dopoledne sešli s parťákem u výběžku. Čekali jsme na další lidi. Někteří se ukázali, ale nepřišli se potápět, protože byla docela kosa. Čekali jsme několik hodin a když potápěči nepřijížděli, usoudili jsme s parťákem, že pujdeme sami. Voda už nebyla tak studená jako před čtrnácti dny a tak jsem měl na sobě jen tričko s dlouhým rukávem a spodky ( samozřejmě pod oblekem :-) Viditelnost zhora super ( 4 m ), ale dole to za moc nestálo ( 1-2 m ) Teplota vody 9,5°C a doba ponoru 55 minut a spotřebovaný vzduch cca 900 litrů. Obloha zatažená a pořádný vítr. Začalo jarní míchání jezera. Ale i pozitivní stránku věci to mělo. Hladina vody v jezeře stoupla o cca 30 cm. Proto je teď na jednom místě mým kolegou změřené hloubka kolem osmi metrů. Kde to však je netuším. Nalezl toto místo v březnu sotva co roztál led a hladina ještě nebyla tak vysoko :-) Nutno ještě dodat co jsem viděl. Cestou jsem kromě PET lahví viděl také nějaké kameny, rámy oken ( nebo co to bylo ) a nejhezčí byly dva "lesíky" kde jsem viděl několik krásných okounů. S chlapama jsem už na druhý ponor nešel, ti viděli candáta a moc pěkného, viděl jsem to na záznamu kamery :-)

12.10.03 v 16:37 - Na tažném zařízení vozíku ještě pořádně nezatvrdla barva a já musel naposledy letos pod vodu. Naložil jsem, zapřáhl jsem a vyrazil. U vody jsem v bezpečné vzdálenosti viděl jen několik rybářů, z nichž nejbližší byl asi 50 m. Oblékl jsem se a kde se vzal, tu se vzal přicházejíc ke mě Vietnamský obchodník z nedalekého městečka. Začal ke mě promlouvat, ale já mu stejně málo co rozuměl. Mluvil něco o tunách kaprů a že bydlí kilometr od moře, nebo o tom že viděl spousta filmů o potápění. Když se však zeptal jestli jdu z vody ven, nebo tam teprve pujdu mně trochu zamrazilo. "Že on mi chce něco štípnout ???" Pomyslel jsem si. Spoléhal jsem na to, že kvůli rybáři v naší blízkosti si to nedovolí. Každopádně jsem si téměř vše důležité bral sebou pod vodu a ve velkém báglu zůstaly jen věci, pití, záložní maska, fotoaparát a doklady. Ten si však vždy zamykám. Jen tak pořád něco povídal a protože jsem mu většinu nerozuměl pokyvoval jsem hlavou a občas jsem jej požádal o zopakování věty slovem "PROSÍM ?", abych byl trochu v obraze. Jinak byl ten člověk velmi dobrosrdečný, neboť mi velmi rád a ochotně pomohl s ustrojením. Potápěl jsem se totiž teprve podruhé s 5 mm rukavicemi a připínání hloubkoměru a kompasu není pro mne v těchto podmínkách ještě rutinou. V žaketu pásmo a na boku kruh na měření viditelnosti....Zapadnul jsem pod vodu. Skoro už jsem za ty dva měsíce zapoměl, jaký je to pocit pod vodní hladinou. Hned jsem se začal nabíjet jako baterie tímto skvělým pocitem...Chvíli jsem se plácal na západní straně od výběžku a pozdravil svého známého úhoře. Pak jsem vyrazil na jih. Přes "kopce" a doliny, kolem kolonií sláviček a pustý měsíční prostor s tu a tam nějakou prázdnou dírou. Hloubka šest metrů a na dně vcelku světlo. Samozřejmě jsem si svítil. Našel jsem několik míst, kde byl otisk od mladého sumce, ale byl asi staršího data. Také jsem našel nějaké kuličky, které byly o průměru 15 mm až 20 mm. Ale nevěděl jsem zda se jedná o rybářské nádobíčko, nějakou houbu či co já vím. Rozhodně jsem na to nechtěl sahat. Za 22 minut jsem se otočil a plaval nazpět k výběžku. Netušil jsem že se rybář už zdekoval a tak jsem výběžek pěkně z daleka obeplaval a dostal se tak k němu z východní strany. Tam jsem se chvíli motal kolem regálu a pak jsem se stejným obloukem vracel na místo mého zanoření. I když jsem měl z původního tlaku 122 Bar, který v té zimě ještě o něco klesl, dobrých 70 Bar v láhvi, ponor jsem ukončil po 46 minutach, protože už mi bylo docela zima. Tedy až na chlad ( 8-9°C ) a nedostatek živočichů v mé blízkosti to byl pěkný ponor s viditelností do tří metrů ale někde i méně. (J)

10.08.03 v 17:15 - Už se mi několik dní válela nová automatika doma a ještě nepoznala pořádně vodu. Čerstvě nafoukaná láhev byla také natěšená. Po nedělním obědě jsem se začal pomalu chystat. Je třeba trochu novou automatiku prubnout :-) Když jsem dorazil na štěrk, nestačil jsem se divit. Všechny břehy byly obležené lidmi, kteří se tam váleli jak tuleni. Protože jsem tentokrát zamířil na východní stranu, ani jsem velice nespozoroval že je hladina mnohem níže než normálně. Vybral jsem si flek a chvíli čekal až několik lidí odjede. Po nějaké době jsem byl připraven zanořit se. Snažil jsem se orientovat podle kompasu. Světlo rozráželo tmu a já jen koukal co je kolem mne. Asi po dvaceti minutách jsem si vzal octopus, abych ho nenechal zahálet. Systém fungoval bezchybně. Vím že jsem si vybral dobře. Po cestě jsem potkal několik úhořů, kteří vždy neváhali zakalit okolní prostor. Také spousta malých rybek mě cestou doprovázela. Rybky zvídavě nahlížely na halogenku a poté "oslepeny" světlem odplouvaly kamsi do šera. V hloubkách kolem 4,5 m nebylo i v tomto pokročilém čase baterky zapotřebí. Hlavně tehdy, zdržoval-li jsem se v okolí kolonie sláviček, kde také byla viditelnost mnohem lepší a nebýt toho že jsem jejich kolonie vždy míjel směrem do kopce a pak zase dolů, jistě bych přišel na to že je zde viditelnost více než tři metry. Protože jsem očekával pokles energie v článcích svítilny každou chvíli, ponor jsem ukončil po jedné hodině a třinácti minutách ( Čas ponoru 73 minut ). V láhvi mi zbylo ještě 125 Bar. Přičemž průměrná hloubka byla 5,3 m. Na tak malou hloubku mě udivilo že voda měla dole 15 °C ( Jesli jsem se nezmýlil :) Po kozumaci roztopené Siesty jsem musel vláčet zpátky domů zbylý vzduch jenž mi poslouží při příštím potápění.

12.07.03 v 10:58 - Dopoledne jsme s Tomem vyrazili se potápět. Nemělo to být nic zvláštního, jen takový předponor před odjezdem na Vranovskou přehradu. Trochu pršelo a viditelnost se od poslední návštěvy dosti zhoršila. Z hladiny kolem 3,5 m , ale na dně povětšinou jen jeden metr. Místy však kolem tří metrů. Motali jsme se kolem výběžku řečený též "Špica". Kde jsem potkal několik okounů. Pak jsme plavali na východ a později severovýchod, kde jsme kopírovali břeh, dokud buddymu vydržel vzduch. Měl totiž 12 l láhev a já 15 l. Teplota vody byla kupodivu nižší než jsem čekal a tak plavání po hladině s nekrytou hlavou byl docela chladivý zážitek. Naproti tomu mi bylo v rukavicích docela teplo...

13.06.03 v 8:43 - Domluvil jsem se s kamarádem, že se půjdeme potápět tento pátek na štěrk. Zapůjčil mi flašku 15l a automatiku Beuchat. Potřeboval si něco natočit a tak jsem se snažil mu trochu pomoci jako herec :-) Voda je teplá, ale ve staré části nebylo mnoho míst, kde by se dalo mluvit o slušné viditelnosti. Prozkoumali jsme mnoho míst a ve vodě jsme strávili 3 hodiny a 45 minut. Na videu jsem viděl všechno co dělám špatně a co musím vypilovat, takže jsem rád že jsem to zjistil hned z kraje. Nejvíce mě nadchly na konci potápění obrovské betonové bloky o velikosti několika metrů, což mi připomnělo jeden dokument o potopené pyramidě :-) Bylo to hodně působivé. Také zatopený strom, který jsem stejně jako bloky několikrát obeplul, abych si to vychutnal vypadal dost dobře. Pásy Sláviček na dně byly jako vodítko pro směr. Potápění to bylo i přes nulovou viditelnost na některých částech opravdu skvělé. Jediným záporem bylo zjištění doma, že nemám klepač. Nevím jestli to přiřadit ke dni pátek třináctého :-) Kdo to má furt vyrábět ! :-)