ČLÁNKY 3.Noční potápění |
|
|
25 - 26.8.01 Je
něco kolem 15:00. Sobota a krásné počasí říkají "Táhni k vodě!". Přijeli
pro mě kamarádi autem, že prý dnes uděláme táboráček. Vzal jsem si tedy
s sebou svoje věci, ale na opékání jsem neměl nic. Zastavili jsme se u
nás na benzínce a tam jsem si koupil něco na pití a taky něco na jídlo.
Důležitou součástí výzbroje byl repelent, neboť jak známo, je u vody hejna
komárů. Vyzvedli jsme ještě jednoho člena výpravy, a sice kamarádovu manželku,
která nás čekala u cesty. Dorazili jsme k vodě. Zdála se být čistá a tak
jsem nafoukal člun a bójku. Naplnil jsem si sáček štěrkem do zátěžového
opasku a vyrazil jsem doměřit poslední třetinu štěrkoviště. Mezi tím Radek
a Roman prozkoumávali pobřeží u výběžku, kde objevili asi padesáticentimetrového
úhoře. Musím říct, že v poslední třetině a to směrem na východ je hloubka
menší než v prostřed štěrku. Bylo to mezi 4,20m a 6,80m. Povětšinou však
5m. Každopádně v těch místech se mi tak líbilo, že jsem neodolal a rozhodl
se, že zde se zanořím přímo ze člunu. Fajn, příprava proběhla rychle a
tak jsem se ponořil do pěti metrů. Byl jsem úplně nadšen jak byla voda
krásně čistá. Ode dna jsem pozoroval houpající se člun a bójku na hladině. Stačil jsem
jenom proměřit asi 50% této třetiny. Vlezl jsem do člunu a vrátil se ke
svému stanovišti. Hlad
se začal ozývat a tak jsem něco zakousl. Ze ztráty závaží jsem byl docela
zklamaný, ale ze zážitků pod vodou naopak nadšen, takže jsem čekal až
se setmí, abych se mohl vrhnout na noční potápění. Kamarádi nanosili dříví,
neboť já se musel věnovat jiným záležitostem :-) Rozdělali jsme oheň a
kdo měl, ten opékal, (já neměl nic...) Počkali jsme do 21:00. Připravil
jsem si věci včetně baterky. Cestu k vodě nám z části osvítil oheň a z
části měsíc, který dnes jel jen na poloviční úvazek. Voda teploučká a
čistá no co víc chtít ! Rozhodli jsme se, že se půjdeme potápět k výběžku,
kde je na dně nějaká konstrukce a kolem ní se shromažďuje velké množství
malých rybek. Protože jsem měl baterku jenom já, tak Roman a Radek museli
jít po mém boku. Rozsvítil jsem ji a světla bylo, že bych mohl rozdávat.
Po domluvě a hyperventilaci jsem se zanořil. Kluci se řídili podle mě,
protože bez světla byli ztraceni. Byl jsem ovšem naprosto ohromen. Ve
dne plaší ryby lidi co skotačí ve vodě, ale v noci je klid. Kam jsem se
podíval, tam byly ryby. Nevím sice co to bylo zač, ale okouny jsem poznal.
Bylo to super, ryby byly nade mnou pode mnou i kolem mě. Byli naprosto
v klidu. Nechápavě koukaly, kde se tady vzalo světlo. Mohl jsem se k nim
přiblížit na centimetr a ony se ani nehnuly, ale jakmile jsem natáhnul
po některé ruku, tak jsem ani nepostřehl kam se ztratila. Ráno,
respektive dopoledne Romana vzbudil něčí pes, no a tak jsme vstali všichni.
Hned jsem na sebe hodil plavky a hurá do vody. Voda naprosto skvělá a
viditelnost lepší než kdy jindy. Trochu jsem si zaplaval a hned jsem si
dal zátěžový opasek a další věci a vyrazil do vody. Čas : 9:27. Řekl jsem
klukům ať jdem hledat ten magnet, dokud je tak skvělá voda. Hledal jsem
hledal, ale špatně a kromě kýblu jsem nic zajímavého nenašel. Zato Radek,
po Romanem upřesněné informaci posledního ponoru jej našel. To jsem tedy
zíral ! V hloubce pěti metrů najít něco tak malého mě naprosto překvapilo.
Měl jsem radost a tak jsem dál pokračoval v potápění. Zaplaval jsem si
potápět se ke kovové konstrukci pokrytou škebličkami v hloubce asi 2m.
V její blízkosti bylo spousta malých rybek a to vše šlo vidět z hladiny.
Trochu mě zamrzelo, že jsem si s sebou nevzal podvodní foťák na jedno
použití, ale v Chorvatsku jistě bude více příležitostí a věcí k fotografování.
Aby toho však nebylo málo a já si opravdu odnesl s sebou něco "domů",
napadnul mě pěkně blbej nápad. Rozhodl jsem se totiž, že vyzvednu ze dna
v hloubce asi 4,50m ten již zmiňovaný kýbl.
|