ČLÁNKY

7. Poprvé v neoprenu

Po týdnu čekání jsem konečně dopoledne vyrazil pro svůj první neoprenový oblek. Velmi ochotná mladá prodavačka mi byla nápomocna. Hned jak jsem si oblek na sebe nasoukal jsem ji dal do rukou foťák aby mě vyfotila.

Tak mi vyhověla. No a aby to nebylo málo,vymyslel jsem si aplikace na kolena. Zavolala paní z výroby, aby označila na obleku místo kam mají přijít. Velmi milá paní přišla a začala po mě kreslit křídou :-) Taky u obličeje bylo potřeba něco zkrátit a zúžit. Za těch několik minut jsem se opravdu dobře zapotil. Oblek tedy hřeje fajn. Myslím, že v tomto případě by žádná firma zabývající se výrbou deodorantů-antiperspirantů neuspěla a ani ta, kterou zastupuji. :-( Oblek sedí dobře a to není ani na míru. Během pár minut, maximálně však 5 mi nějaký pán přinesl hotové kalhoty obleku. Myslel jsem, že to bude trvat déle. Za malou chviličku mi přinesli hotovou blůzu. Každopádně tam pracují rychle. V tom musím firmu Agama pochválit. Zaplatil jsem a spokojen odcházel o několik málo tisíc lehčí, za to však o obleček těžší z prodejny směrem do města. V hlavě mi kolovala myšlenka na první ponor, ale musel jsem ještě do školy.

Zastavil jsem se doma a za hodinku jel zpět do práce. V polovině hodiny (zrovna u písemné práce) mi přišla sms, jestli chci dnes ten neopren vyzkoušet na naší lokalitě. Zpráva byla od kamaráda Radka, kterého jsem požádal, aby mi při prvním potápění dělal asistenta jako fotograf a udělal taky nějakou tu videosekvenci. Bylo 30.5.02 a já se dostal domů až kolem 17:30 Něco jsem zakousl a začal plnit bágl potřebnými věcmi. 17:50 jsem byl připraven. Radek dorazil 18:00 jak jsme se dohodli. Sedl jsem na kolo a vyrazili jsme.

Nechtěl jsem oblek zkoušet na obvyklém místě, kde se potápíme a tak jsem navrhl jít na jiné místo. Radek vybral klidnou Jiho-západní pláž, kde nebyli rybáři abychom je nerušili.

Po více než 6-ti kilometrové jízdě na kole bylo třeba si trochu odpočinout. Tak jsem se Radkovi zašklebil na fotku :-)

Po odepsání na sms jsem se začal chystat na potápění :-) No a takhle to vypadalo u jihozápadní pláže v 18:25 Mírný poryv větru.Vlnky minimální, voda mírně zakalená...

Začal jsem se tedy oblékat a chystat se na první letošní potápění ve volné vodě bez vzduchové podpory...

Voda je poměrně teplá, ale spíš snížená viditelnost v tomto čtverci mi dělala starosti. Vykročil jsem tedy vstříc novým zážitkům. Však hned na začátku jsem přišel k jistému zklamání. Měl jsem sebou pouze 3Kg olova :-( Plaval jsem na hladině jako korek :-) Radek mi pomohl a nasbíral mi nějaké kameny co se vlezly do kapes zátěžáku. Dal jsem tam také závaží k hloubkoměru. Dosáhl jsem tak závaží kolem 5-ti kilo, ale i to bylo málo. Nedostal jsem se poměrně přes značnou námahu do hloubky větší než 3m, kde jsem musel pořád plavat jinak by mně to zase pomalu vyneslo nahoru.
Viditelnost ve třech metrech byla podstatně lepší než na hladině. Dno šlo vidět až tak 1,5 m od něj a to jen velmi špatně. Metr nad ním už to bylo lepší. V druhém čtverci jiho-západní pláže mně docela překvapilo, že jsem byl obklopen nahoru vzpínajícími se rostlinami, do kterých jsem se díky špatné viditelnosti málem zamotal. Jinak bylo vše perfektní, výjma nedostatečného závaží. V neoprénovem obleku jsem pocítil a okamžitě získal jistotu, kterou mi před tím ubírala chladná voda ve "větších" hloubkách. Měl jsem pocit že nepotřebuji ani dýchat, i když jsem vynaložil značnou námahu dostati se dolů, vzduch mi nechyběl. Snížení rychlosti při plavání pod vodou jsem nijak nepozoroval. Závěr ? Stačí se dostatečně zatížit ( ale ne přetížit :)a je to v pohodě :-)

Druhý den jsem si vzal půl dne náhradního volna a zajel jsem do Zlína koupit další dvě tříkilovky, takové co už jednu mám. Jestli mi to bude stačit nevím, ale brzy se to dozvím :-)

Tímto bych Chtěl poděkovat Radkovi Varadínkovi za přiložené fotografie a poskytnutou asistenční pomoc :-)